Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
Jack Dorsey představil (𝕏, Nostr) svůj nový projekt bitchat. Jedná se o bezpečnou decentralizovanou peer-to-peer aplikaci pro zasílání zpráv bez potřeby internetu, serverů a telefonních čísel. Využívá se Bluetooth Mesh Network. Detaily v technické dokumentaci. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Unlicense.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové verzi 3.3 "Far Above the Clouds". Nově je postaven na Qt6/KF6 a využívá GStreamer místo Phononu.
Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Nehledě na to, že to není skutečná referenční dokumentace, takže člověk musí stejně nahlížet do manuálových stránek.Zajímavé. A já neustále žiji v přesvědčení, že software vyvíjený pod FSF má texinfo jako primární dokumentační formát. Je tak koncipován rozcesník jen o patro výše, mnoho manuálových stránek to explicitně zmiňuje (hlavně ty z coreutils).
pro většinu ioctlů není vůbecPřiprav rozhraní, rád ho nakrmím, budu-li mít náladu (a to snad někdy budu mít, protože mi nezdokumentované ioctl příkazy natolik pijí krev, že jsem ochoten se na ně pořádně podívat a jednou provždy to někam zanést).
Info není (pro mne) příliš příjemný formát a špatně se prohlížíInfo přímo nesnáším. Preferuji HTML. Nevidím ve formátu info žádnou výhodu.
Dobrý zdroj mě varoval, ať se nepokouším komunikovat s glibc upstreamem (Uli Drepper), že by mě vynesl v zubech.
long
, pak se musí skutečně použít přímo long
a ne long *
. Pro druhý případ by se mělo uvádět long *
. Totéž pro konzistenci i u struktur, i když tam je jasné, že se předává vždy pointer.
chyby ENXIO a ENODEV - v životě jsem nepochopil, čím se od sebe lišíThe Single UNIX ® Specification, Version 2: [ENXIO] No such device or address Input or output on a special file refers to a device that does not exist, or makes a request beyond the capabilities of the device. It may also occur when, for example, a tape drive is not on-line. [ENODEV] No such device An attempt was made to apply an inappropriate function to a device; for example, trying to read a write-only device such as a printer. Chybu ENXIO jádro hlásí např. při pokusu otevřít socket voláním open(). Chyba ENODEV se hlásí třeba při pokusu připojit nepodporovaný filesystém. Je ale pravda, že je v tom chaos a asi by stačilo mít jen jeden kód. Navíc některé chyby jádro hlásí špatně, přinejmenším v některých verzích. Ještě zábavnější je to u EAGAIN a EWOULDBLOCK, které jsou na Linuxu identické, ale obecně být nemusí (a někde skutečně nejsou).
Bude se řešit to, že dnes zadaný popis čehosi tam může zastarat tak jako dnes info libc? Jak? Rozhodně se to řešit bude - dokumentace musí zůstat aktuální, aby k něčemu byla. Technické řešení zatím nemám; například by se to dalo dělat tak, že když si někdo všimne, že stránka je neaktuální, ale neví, jak by měla být správně, tak ji označí nějakým tagem a stránka se pak ukáže v přehledech, takže kdo bude vědět, může ji aktualizovat. Mluvilo se i o automatizovaném updatu, ale to je spíš hudba budoucnosti.Smazat nebo přepsat neaktuální možnost možná není úplně ideální. Může existovat přechodové období (třeba i dost dlouhé), kdy se používají obě možnosti. Nebo přijdu ke starému stroji. Nebo píšu skript, který chci aby byl obecně použitelný i na starších strojích. Nebo jsem ještě gtk aplikaci nepřevedl do gtk2. Nebo mne Michal Kubeček pořád ještě neodradil od ifconfigu.
Nevím, jak to bude s manem či infem, protože struktura manuálových stránek a infostránek je jiná než struktura téhle dokumentace, ale čistě technicky převést jednu stránku do manu nebo do infa by neměl být problém.Bylo by smutné, kdybyste v rámci distribuce distribuovali tuhle dokumentaci v aktuální formě, ale všichni uživatelé četli zastaralé manuálové nebo info stránky (a uživatelé *jsou* konzervativní, a man *je* pohodlný na užívání).
Tiskni
Sdílej: